Švédsko (oficiálně Švédské království), v místní řeči  Sverige [sværːjɛ], je nordická země na severu Evropy.

Hraničí s Norskem na západě a Finskem na severovýchodě. Na východě Švédska leží Baltické moře. Hustota obyvatelstva je nízká, většina je koncentrována v městských oblastech. Velkou část země pokrývají lesy a horská divočina. Mezi nejdůležitější přírodní zdroje Švédska se řadí voda, dřevo a železná ruda, díky kterým je stát velmi prosperující. Občané si užívají vysokého životního standardu v zemi, která je považována za čistou, moderní a liberální.

• Hlavním městem je Stockholm.
• Formou vlády je konstituční monarchie, s králem Karlem XVI Gustavem.

 Etymologie

Název země (Sverige) se odvozuje od germánského kmene Sveů (švédsky svear, latinsky suiones), který ve středověku obýval oblast centrálního Švédska (Svealand) – Swerige (Svea rike, říše Sveů) bylo původně označení pro tuto oblast. Název kmene není úplně jasný, patrně je odvozen od pragermánského *swihoniz s významem „my sami“.

 Historie

Hlavní článek: Dějiny Švédska

Území Švédska bylo obýváno již v době kamenné. Nejstarší obyvatelé byli zřejmě lovci a sběrači, kteří se živili tím, co jim poskytovalo moře (dnes označované jako Baltské moře). Je neznámo kdy Švédské království vzniklo, ale už v roce 98 n.l. římský historik Tacitus píše o panovníkovi který vládl nad zemi Svealand. Historiky ale většinou považují vznik Švédska spojení území Svealand a Götaland pod jedním panovníkem, králem jménem Erik VIII (970-995). Začátkem středověku patřili Švédové mezi Vikingy. Pokřesťanštění ve 12. století přispělo ke vzniku jednotného švédského státu. V roce 1389 se tři státy Norsko, Dánsko a Švédsko sjednotily do jedné monarchie (tzv. Kalmarská unie). V 15. století vzdorovali Švédové snaze centralizovat moc pod korunu Dánska, což vyústilo v ozbrojené konflikty. Švédsko se nakonec odpojilo v roce 1521, kdy Gustav Eriksson Vasa, od roku 1523 známý jako Gustav I Vasa založil dědičnou monarchii a tím moderní Švédský stát. Gustav Vasa je tak Švédy považován za otce národa. 17. století bylo ve znamení rychlého rozmachu, který zařadil Švédsko mezi evropské velmoci. Tato pozice se však začala hroutit v 18. století, kdy imperialistické Rusko bojovalo se státy severní Evropy ve velké severské válce, což vedlo až k oddělení východní poloviny Švédska, ze které vzniklo Finské velkoknížectví Ruska. Novodobá historie Švédska je pokojná. Poslední válkou byla výprava proti Norsku v roce 1814, po které vznikla Švédskem řízená unie s Norskem. Tato unie se rozpadla v roce 1905. Švédsko zůstalo neutrální i v průběhu světových válek a neangažovalo se ani ve studené válce. Ani dnes není země členem žádné vojenské aliance. Roku 1995 vstoupilo do Evropské unie. Obyvatelstvo

Počet obyvatel: 9 856 000 (odhad z r. 2007), z toho většina obyvatel (cca 8 500 000) jsou Švédové.

Odhad z roku 2006 hovoří o 1,5 milionu přistěhovalců. Tyto přistěhovalce do země dle názoru některých přivedl štědrý švédský sociální systém a vcelku benevolentní přistěhovalecký režim socialistických vlád. Dále jsou v zemi významné menšiny Norů, Dánů v jižní části země a Finů na severu.

Průměrná porodnost v zemi kolísá okolo 2,1 dítěte na ženu v plodném věku, čímž je Švédsko na předních příčkách v přírůstku obyvatelstva v Evropě. Nejrozšířenější křestní jméno při narození je Erik a William. Výnosy z daní tvoří 51,3 % HDP, což je nejvyšší číslo ze všech ostatních zemí.

 Jazyk

Podrobnější informace naleznete v článku švédština. 

Švédština je severogermánský jazyk, podobný norštině a dánštině, kterým hovoří většina obyvatel Švédska. Švédský parlament švédštinu nikdy neschválil jako úřední jazyk Švédska.^[1] Označuje se pouze jako „hlavní jazyk“ (huvudspråk). Od roku 1999 je ovšem schváleno 5 jazyků menšin (finština, meänkieli – tornedalská finština, romština, laponština a jidiš), které je možno používat v úředním styku ve vybraných regionech.^[2]

 Geografie

Hlavní článek: Geografie Švédska

Švédsko se nachází na Skandinávském poloostrově v severní Evropě. Leží západně od Baltského moře a Botnického zálivu. V západní části odděluje Švédsko od Norska Skandinávské pohoří.

Rozloha země činí 449 964 km², Švédsko je 55. největší zemí světa, 5. v Evropě a největší v severní Evropě.

Švédsko se dělí na tři hlavní oblasti. Norrland zabírá na severu asi tři pětiny země. Jedná se o hornatou krajinu s rozlehlými lesy a velkými zásobami rud. Svealand má zvlněné hřebeny ledovcového původu a většinu z více než 90 tisíc švédských jezer. Götaland na jihu zahrnuje kamenité vrchoviny Smålandu a bohaté roviny Skåne. Asi 15 % území Švédska leží za Severním polárním kruhem. Jižní část země je převážně zemědělská, směrem na sever se zvyšuje podíl lesů.

Největšími ostrovy jsou Gotland a Öland. Největší jezera jsou Vänern a Vättern.

Největší hustota zalidnění je v oblasti Öresundu na jihu Švédska a v údolí jezera Mälaren ve středním Švédsku.

Přes severní polohu má Švédsko převážně mírné podnebí, a to hlavně díky teplému Golfskému proudu. Na jihu Švédska převládají listnaté stromy, dále na sever jsou to jedle a smrky a na úplném severu břízy. V horách severního Švédska převládá subarktické podnebí. Severně od polárního kruhu v určité letní dny slunce vůbec nezapadá, v zimě naopak vůbec nevychází.

 Největší města

Tabulka uvádí počet obyvatel na území obcí (kommun). Údaje jsou z 31. 12. 2006.

 Provincie

 Organizace soudnictví

Švédsko má dvě soustavy soudů - obecné soudy, které se zabývají trestními a občanskoprávními případy, a obecné správní soudy, které se zabývají správními věcmi. Existují tři stupně obecných soudů – okresní soudy (tingsrätt), odvolací soudy (hovrätt) a nejvyšší soud (Högsta domstolen). Rovněž správní soudnictví je trojstupňové a sestává z krajských soudů (länsrätt), správních odvolacích soudů (kammarrätt) a nejvyššího správního soudu (Regeringsrätten).